USA 2015 - den 2

Poznávání nových krajů pokračuje. Opět sedím ve vlaku do centra Chicaga. Včera jsem projel celkem velký okruh centrem autobusem. Pro základní přehled je to ideální. Dnes bych chtěl navštívit nějaké atrakce. V plánu je Museum of Science and Industry a Art Institute of Chicago. Doufám, že se mi podaří stihnout všechny spoje. Dnes je totiž neděle a jezdí toho podstatně méně. Kvůli tomu také nestíhám začátek ve Willow Chicago, které začíná v 10:00. První dnešní vlak ale dorazí až v 10:23 a pak je to ještě kus pěšky. Ale přesto se hodně těším. Včerejší bohoslužba ve Willow Creek (South Barrington) byla totiž to nejlepší, co jsem včera zažil. Je hezké vidět, jak může církev i po dlouhých letech dobře fungovat ve své rozmanitosti.

Kvůli pozdnímu vlaku jsem se alespoň stihl proběhnout. Znovu ale musím ocenit úžasné možnosti běhu v hradeckých lesích. Nevím, jestli to něco na světě někdy překoná. Trochu se tomu blížilo Kapské město, ale tam je občas dost vedro. Takže HK je v mém žebříčku stále mírně napřed.

Co se týká stravování na cestách,  nemohu si na Ameriku nějak zvyknout. Zlaté sámošky v Čechách nebo i v Evropě. Tady aby je člověk hledal v okruhu 20km a pak tam stejně nenajdu něco levného a zároveň zdravého. Tady je to buď levné ale od pohledu nezdravé nebo drahé, ale kvalita nejasná. Do restaurací jsem ani nevcházel, v centru Chicaga je to dle mého soudu zbytečný pokus. Nejlepší zážitek byl ve Willow Creek. Tam pořádali první setkání Young Adults a na prolomení bariér se podávali zdarma zdravé a chutné jídlo. Plus pro církev, alespoň něco, co lidem vybuduje pozitivní  stravovací návyky.

Tak teď se jdu připravit na dnešní program. Počasí je krásně slunečné, tak to snad vše vyjde.

Tak ve Willow Chicago jsem pobyl krátce. Slovo bylo promítáno, jednou se to zaseklo a konec byl taky nějaký useknutý. Prostředí divadla nádherné, lidí tak třetina kapacity,  spíše mladší lidé. Závěrečné písně celkem ok. Takže jsem se ještě před úplným koncem rychle přesunul do muzea - The Art Institute of Chicago.

Díky Go Chicago Card jsem nemusel čekat na koupení vstupenky. A rychle na to. Na celé muzeum je prý potřeba 2-3 hodiny a já měl polovinu. Tak jsem si vybíral to, co nemám v Evropě tak běžně dostupné. Že se tam našly opravdu hodně zajímavé věci uvidíte na fotkách.
Nyní již sedím ve vlaku do muzea vědy a průmyslu. To bude asi vrchol dnešních zážitků. Tak uvidíme, jestli se mi to splní.

USA 2015 - den 1

Nevím, jestli to bude z fotek jasné, kam jsem vlastně dorazil. Mraky vypadají všude stejně. Ale na některých je vidět Grónsko a pak východní pobřeží (nejspíš) Kanady.

Jak jsem psal již včera, opět se mi splnil jeden sen. V půjčovně mi dali Volkswagen Beetle. Říkal jsem si kdysi, že by to byla dobrá zkušenost a je to tak. Ale ten týden to bude stačit, je to opravdu malé autíčko.

Takže odpověď včerejší otázky: první město je Chicago. Bydlím v rodině v Lake Zurich. Právě sedím ve vlaku, na nádraží jsem dojel asi za 15 min autem a pak je to cca 1h vlakem. Weekend Pass na libovolný počet jízd stojí $8. No nekup to, když je to tak levný! Zatím je podmrakem a teplota celkem dobrá. Uvidíme, co budu říkat po celodenní turistice. Konečná stanice se blíží, tak se jdu připravit na to před sebou.

USA 2015 - den 0

Tak jsem opět na cestě do (tentokrát pouze o trošku) teplejších krajin.

Mohu pouze konstatovat, že Bůh je velmi štědrý dárce. Za takové věci se jsem se ho ani neodvážil prosit. Pouze jsem před časem přemýšlel, kam bych se chtěl ještě v USA podívat. Přestože nebo právě proto, že jsem introvertní samotář, velmi rád pozoruji lidi i výsledky jejich umu. K tomu je největší příležitost ve městech. Při svém snění jsem tedy uvažoval o třech, která jsem ještě nenavštívil: San Francisco, Chicago a New York. A do dvou z nich nyní cestuji. Pokud budeš číst dále a já budu mít alespoň trochu času na psaní, dočteš se postupně která z nich to jsou a jaké to tam je.

Itálie 2008

U moře bylo hezky (zima) Tak jsme vyrazili letos po druhé k moři, tentokrát na jih Itálie. Počasí bylo také poněkud studenější. Přidám pár obrázků a více se rozepíši později.

Konečně na veřejnosti

Tak jsem se konečně odhodlal a založil si blog. Doufám, že to není naposled, co jsem sem něco napsal. :-)